Víno písní.

Když vinař révy kmen ořezá v jaře,

tu trysknou z něho perly přebohaté

a chvějí se jak vzácné slzy zlaté,

kmen bolem pláče v chladné jitra páře.

Však brzy přijde slunce teplá záře,

v smaragdech listů ránu nepoznáte,

a mine léto a juž hrozny máte,

bol ve smích změněn z číše stoupá v tváře.

Tak, básníku, čím v jaře tvého žití

víc ran zděl tobě těžký osud krutý,

tvých písní hrozny plněji se vznítí!

Jen s kmene ducha dolů všecky pruty,

ať slují přelud, sny a city, klamy,

vždyť ze všech slz tvých budou drahokamy!