VIOLKA.

V lesním zátiší

kvete violka,

kráčí okolo

starý Homolka.

Honem ukryje

líčko do trávy,

by jí neviděl,

dědek belhavý.

Kráčí okolo

mladý Homolka,

vypne hlavičku

vonná violka.

V slunci rozloží

něhyplný květ:

„Hezký šohájku,

pojď si přivonět!

Pojď si přivonět!

pojď mne zulíbat:

budeš do smrti

na mne vzpomínat.“