Víra, naděje, láska.

Jak jsou krásné božské cnosti,

kdo se jimi chlubiť můž’;

první nech si odpustiti,

v druhé, třetí však se tuž.

Nač pak věřiť?– K čemu víra?

Klam jí chodí v zápětí;

jen ji pověs na hřebíček,

přestaň v písku stavěti...