Víra – to prý kvítek jesti svadlý,

Víra – to prý kvítek jesti svadlý,

Jenžto ztratil krásu a slast vůně;

Lupen jest to, do propastné tůně

Se stromu již člověčenstva spadlý.

Nyní rozum již jak orel zmladlý

Vévoditi bude na svém trůně,

A hned silou, již má sám v svém lůně,

Obnoví svět tento k smrti schřadlý.

Tak i u nás hlásá mnohý zavdy

Příkladem jsa svodín zlého vraha,

Ač pak v tom jest jenom hrob vší pravdy.

Vždy kvésť bude víra v kráse ladné,

Národ však, jenž na kořen jí sahá,

Jak list svadlý s lidstva stromu spadne.