VÍSKA BEZ CHLAPCŮ.

Bez chlapců je horská naše víska

a mně se v ní bez milého stýská.

Dřív tu Ondrejko byl, Janko taky,

oba nám je vzali za vojáky.

Hajducká pryč odvedla je rota

a já bloudím jako bez života.

Pro Ondrejka šla bych v dálné kraje,

pro Janka se vrhla do Dunaje.

Zanes by mne Dunaj rychle k moři,

uhaslo by, co v mém srdci hoří,

co v něm hoří, co mě v duši pálí,

snad by nás pak s Jankem pochovali.