VÍTĚZNÉ DISPOSICE.

Nezapláčeme, milenko má, asi

pro erotické naše rozvíření,

až popelem si posypeme vlasy

a budem’ čekat dnů svých ukončení.

Horoucí jeho dech jsme vzali pouze

pro mdlobu duší, pro těl novou slávu

a vrátíme se do bývalé nouze

a vrátíme se k zaniknutí v davu.

Tak listy dva se potkávají v letu,

tak blesky dva se v tlumu mraků srazí,

jak my se našli i prohráli metu

u lemu slunce, jež prý nezachází...

Dozněla píseň, jejíž obsah víme.

Usnula vášeň, nemohoucí zpívat.

Figurky časem pouze obnovíme.

Minulost nesmí do duší se dívat.

A proto, milenko má, nezapláčem

pro erotické naše rozvíření,

jenž vždy je disponován k vítězení.