VÍTĚZOVÉ. (II. (Roku 18**))

Tou drahou Caesarů a Tamerlanů

jsi, lidstvo, spělo k příšernému cíli,

v tvé krvi posud dědičností šílí

pud vraždy, lupu, choutky Čingis-chanů.

Snad lze je chápat, pokud žilo’s v stanu,

kde děti z lebky otcovy krev pily

a vnukům v smutné dědictví jen zbyly

rum zřícenin a krev zdupaných lánů:

Však zatratit je kletbou musí každý,

když strhnou vzdělanosti tenkou kůru

a vyštvou na svět Erinye vraždy;

kde bohatýr, kdo zbraní novou umí

měst dýmem zahaliti slunce v chmuru

a věků práci mžikem zdeptat v rumy.