Vítězství.
By Adolf Brabec
Svých květů vesna oceán
po širé zemi rozlila
a země jako Titeán
se květy těmi opila.
Můž’ býti sladší rozchvětí,
než zváti květy svými,
ve volném cítit rozpětí,
vše květy líbeznými.
přec každým rokem naše zem,
ta štěstí sebou odnáší,
a hlásá, kdo je vítězem!