Vítězství.

By Adolf Brabec

Svých květů vesna oceán

po širé zemi rozlila

a země jako Titeán

se květy těmi opila.

Můž’ býti sladší rozchvětí,

než zváti květy svými,

ve volném cítit rozpětí,

vše květy líbeznými.

přec každým rokem naše zem,

ta štěstí sebou odnáší,

a hlásá, kdo je vítězem!