Vl. Podzimní nebe šedých mraků

Podzimní nebe šedých mraků

smutně se klene nad zemí,

pod ním houf letí tažných ptáků,

teskná jak tucha skráněmi...

Podzimní nebe – jaká změna!

Jak bylo jindy jináče!...

Je teď jak opuštěná žena –

po chvílce vždy se rozpláče.