VLAHÝ VEČER.

By Jan Vrba

Jasmíny voní... Je večer mdlý...

Akátů květy již uvadly...

Lehký vítr vane z polí,

opírá se o topoly –

padá do zahrad...

Bledý měsíc tiše svítí

na zeď, stromy, v chudé kvítí...

V ticho voní akát, voní bez...

Je tak sladko, je tak vlaho dnes. –

Bude zítra? – Snad...

Jasmíny voní, je večer mdlý,

sny mé, jež dávno již uvadly,

nese vlahý vítr z polí...

Bolely kdys’ – ještě bolí –

a já je mám rád.