VLAHÝ VEČER.
By Jan Vrba
Jasmíny voní... Je večer mdlý...
Akátů květy již uvadly...
Lehký vítr vane z polí,
opírá se o topoly –
padá do zahrad...
Bledý měsíc tiše svítí
na zeď, stromy, v chudé kvítí...
V ticho voní akát, voní bez...
Je tak sladko, je tak vlaho dnes. –
Bude zítra? – Snad...
Jasmíny voní, je večer mdlý,
sny mé, jež dávno již uvadly,
nese vlahý vítr z polí...
Bolely kdys’ – ještě bolí –
a já je mám rád.