Vlast.

Ty můj bystrý, vraný oři!

A ty pádná šavlice!

Náš svazek nic nerozboří,

My jsme pevná trojice.

My přisáhli sobě lásku:

Jakkoli se bude dít,

V skalopevném tomto svazku

Pro vlast budem žít i mřít.

Však kde leží vlast, ta máti,

Při níž věrně budem státi?

U Vltavy na sta věží

Vzhůru pne se k nebesům;

Labe zpěvným proudem běží

Z hor ku vinným okresům.

V sadě vonná květe růže,

Lípa libý lije chlad,

Krásnější ráj být nemůže:

Znáte zem tu plnou vnad?

Život pro zem Českou dáme, –

Vlast však rozsáhlejší máme.

Přes Hanu viz v modré dáli

Kraj, kde bydlí chrabrý Lech,

Na Inně ty strmé skály,

Révohojný Enže břeh,

Ty Šťávnické zlaté báně,

K jihu až po Sedmihrad,

Pobratimské Sávy pláně,

Luka, jež zalívá Pad:

Vše ty kraje za své známe,

Tak rozsáhlou vlast my máme.

Od Siného moře břehů,

Z niv Dunajských, z Krušných hor,

Od Tater, od Alpských sněhů

Hrne se nás zbrojný sbor.

Každý jinde nacházíme

Domov svůj a rodnou chýš:

Vlast však všickni jednu ctíme,

Tu Rakouskou krásnou říš.

Rakousko ta vlast, ta máti,

Při níž věrně budem státi.