VLASTENCI. IV.

By Josef Svatopluk Machar

No, Austria? Už zdá se do opravdy,

jak císař jednou řek prý, že se nikdy

ničemu nenaučí z historie.

Já divím se jen, že ten Napoleon

takový útvar existovat nechá.

Však ostříhal jej nyní dokonale.

A právem. Stát, jenž najímat se dává

anglickým zlatem ku žoldnéřským službám,

zasloužil vlastně ještě větších trestů.

Však, Wagram, pane, pořádným byl bitím

a mír nám přines zase pěkné země –

však před tím u Aspern to bylo bledé...

Ah, lary, fary! Císař proto ustoup,

že nemoh rázem rozhodnouti bitvu –

však ve válce, jak víte, platí vždycky

poslední rána – tou byl právě Wagram.

A o těch plánech rozvodu jste slyšel?

No, připravují něco, připravují.

Prý ruskou velkokněžnu – chtějí jedni,

prý pro Rakousko pracují zas druzí –

já nevím, ale jako čestný člověk

já řeknu přímo: Ctím svou císařovnu

a vím, že císař v celém širém světě

nad dobrou Josefinu lepší ženy

nemůže nalézt. Víte, věc to strašná,

takový rozvod. Před bohem být spojen

s ní u oltáře, v chrámu páně vstavit

korunu na hlavu jí – a teď rozvod?

To mohlo otřást morálkou by lidu,

věc povážlivá – nevím, nevím, pane...

Váš úsudek stran Španěl stále tentýž?

Což – není přec snad trochu odvážlivo

podnikat tuhle vážnou expedici?

Ne, v nejmenším ne. Je-li jednou nutno

kontinent zavřít všude Angličanům

– a v zájmu míru, věřte, že je nutno,

by kramář onen důkladně byl zkrušen

a měšec jeho vypostil se řádně,

tu hřebínek mu sklesne, potom přijde

o pokoj prosit, jako přišli druzí –

pak musí být ta Iberie naší.

Jsou, pane, právě různé druhy válek.

Buď meč či měšec. Císař, řeknem hrdě,

je mistrem v tom, je mistrem v onom druhu.

Ah, kdyby tu byl druhý Napoleon

pro bitvy mořské – byla by věc kratší.

Leč takto – Je prý bohatá to země.

To věřím. Však se naši maršalové

též přesvědčili. Masséna, Soult, víme,

si celé vozy zlata, stříbra, maleb

ze svého vůdcování domů vezli.

A ženské jsou tam, pane, s vínem v krvi.

A pro takovou věc má Junot smysl,

teď vrchní vůdce našich ve Španělsku,

leč o tom smyslu ví též žena jeho,

a proto jen tam s generalem jela,

ač v jiném stavu... Cha cha, pěkný kousek?

A jsou ty Španělky tak vskutku pěkné?

Ohnivé, pane. Příslovečný oheň.

Až bude klidno, jistě navážeme

obchodní styky, potom bude možno

i zrakem i snad hmatem přesvědčit se

o tomto ohni... I vy jeden šelmo!

však jako byste myšlenku mi vyčet...