Vlasti.

Vlasti má! jak rád ti zpívám,

Neboť krev tvá ve mně hrá,

S tebou stejné žely mívám,

O minulé slávě snívám,

Jenž co duch mne oblétá.

Často myslím, tvá-li sláva

Zkvete zase, vlasti má,

Aneb svadne jako tráva,

Ježto květu víc nedává,

K smrti jsouc odsouzená?

O já doufám v časy krásné,

V časy, co vše promění,

Slyším napřed zvonce hlasné,

Kol vyzvánět doby spasné

Slavné Slávy vzkříšení.

Až ti po mně, drahá vlasti,

Jiný bude písně pět,

Vzejdou růže z půdy strasti

A jich vůni k tvojí slasti

Míti bude celý svět.