Vlastnosti Nevěsty.

By Jan Alois Zabranský

Přetěžký mi kámen ssrdce sňal

Hančin bratr, když mi správu dal,

Že již předce dovolení,

Poněmž toužila,

Ksvému semnou zasnoubení

Hanka nabyla.

Jakžbych nebyl ztoho povděčen,

Ojejí jsa ceně přesvědčen:

Všecka zboží prach a pěna

Jsou jen proti ní.

Hospodyně, matka, žena

Buda hodná zní.

Zdravá jest; a všecku prácy zná,

Dělnice je neunavená,

Lenošit jí není dáno;

Kprácy vesele

Předjinými skoro ráno

Vstává zpostele.

Vzhůru byvši, než se rozední,

Uvečer se klade poslední

Sradostí, že užitečně

Strávila zas den;

Začež líbezný jí vděčně

Lahodívá sen.

Nadpořádkem domu stále bdí;

Jak y sama čistotou se stkví,

Tak y (nemrzýť ji dílo

Přiuklízení)

Stkví se všecko, až je mílo,

Vcelém stavení.

Sčistotou y sprostnost spojuje,

Vší se nádhernosti varuje.

Statku nebude mi mařit:

Neníť outratná;

Opatrně hospodařit

Bezlakomství zná.

Ochotná jest její oučinnost,

Bezpoškvrny její nevinnost,

Chrání se y stínu zlého;

Boha miluje,

Znát a plnit vůli jeho

Vždy se snažuje.

Rodičům, jakž věc jest příslušná,

Poddána jest vždy a poslušná.

Zpříčiny, ač velmi vážné,

Barty nechtěla:

Naodpor předc – jen jim snažné

Prosby stavěla.

Osestry a bratry pečuje,

Vším, co má, se sními zděluje;

Barvami ctnost spanilými

Vždy jim maluje,

Příklady y činy svými

Kní je vzbuzuje.

Zlásky kpokoji a svornosti

Tiše snáší cyzý křehkosti.

Chybujícý napravuje

Spřívětivostí.

Všecka sobě podmaňuje

Srdce vlidností.

Přízeň její není vrtkavá,

Kemně zvlášť je velmi laskavá.

Krásná jsouc již mohla lehce

Muže dávno mít;

Žádného však promne nechce:

Neb jen mou chce být.

Slovem: výborná jest osoba,

Děvčat zrcadlo a ozdoba.

Sní živ budu jako vháji

Ptáček ssamičkou,

Aneb raděj jako vráji

Adam s Evičkou.