Vlaštovinka.

Kde jsi vlaštovinko byla?

Kde tak dlouho létala?

O, jak jsem tě smutná holka

Pořád očekávala!

„Zalítla jsem na stavení,

Kde milý tvůj bytuje;

Žalostně jsem opěvala,

Co tvé srdce sužuje!“

Řekni, řekni vlaštovinko!

Co miláček můj pravil?

Kéžby mne tvůj sladký hlásek

Zlých doměnek pozbavil.

„Vzdechna sobě hořekoval:

O, jak rád Bělinku mám!

Pro ni bych vše obětoval,

Pro ni chtěl bych umřít sám!“ –

Jak jsem šťastná, vlaštovinko!

Jak se v duchu raduji!

Leť, ó leť a zapěj jemu:

Že ho věrně miluji!