VLAŠTOVKA

Klidným proudem tekla valná řeka,

jedné, modré barvy do daleka,

a jen v středu třpytů zlatá prouha

chystala se rozplývati zdlouha.

Vlaštovka vtom, toužíc po koupeli,

při hladině protkla prostor celý.

A tu všude v čáře, kde se kmitla,

pohlazená vlna zlatem chytla.

Pěvče, našels mistra nečekaně!

Zář vzbuď, na čem spočinou ti dlaně;

z hlubin všech blesk roste u hladiny,

tkni se slovem, zaplesají stíny.