Vlaštovky.

Vlaštovky nám odletly

v jednom oka mihu,

včera slovo daly si,

dnes už táhly k jihu.

My se smutny loučíme,

ale ať si letí, –

vždyť na jihu čekají,

také na ně děti!

Budou tleskat ručkama,

a budou je vítat,

až je opět uvidí

nad chatkami lítat.

Děti sluncem osmahlé,

kadeřavé hlavy,

budou na ně dívat se,

jak si hnízdo staví.

A budou je poslouchat,

ve večerním šeru,

jak si cvrčí pohádky

dálném o severu. –