VLČÍ RODINA

By Karel Toman

Vlčata rostou, chtějí jíst,

ať chlebíček jim krásně odměřují

velmožní chlebodárci.

V doupěti našem písně zní

a časem smích, když heraldická zvěř

korunních zemí vyje v dálce.

Nad Prahou v noci podzimní

baldachýn nebes žlutým světlem září

v sen vlčků pokojný.

Spí blaženě a v jitřní čas

se líně protáhnou a brousí drápy

a cení lačné zuby.

Vlk s vlčicí se usmívá

a někdy počítá a někdy nepočítá,

však vždycky s vlčky zpívá.

Neb smích a zpěv a veselí

snad rádi nevidí, však dosud nezdanili

velmožní chlebodárci.