Vlnka klevetivá.

U potoka v sladkém spánku

krásná dívka ležela,

kolem hravě, klokotavě

jasná vlnka běžela.

A co děvě v tichém spánku

láska v duši mluvila,

to spěchavá, jasná vlnka

ve svůj klokot vnořila.

A když děva pak ze spánku

procitla – tu zapěla

jasná vlnka luznou píseň. –

Proč se děva zarděla? – –

A ta vlnka dál a dále

kolem vísky spěchala:

druhý den pak chasa všecka

o krásném snu zpívala.