VODA.

By Augustin Eugen Mužík

Vodo, vodo, černá vodo,

ubíháš tak letmo, hluše,

jako moje mladá léta,

v nichž se trudí moje duše.

Zůstaň státi, vodo chladná,

nebo dej se ke mně zpátky,

vrať mi aspoň hrstku kvítků,

trochu lásky v život krátký!