VODA.

Sladká a lstivá

duše jak žen

řítíš se, vlno,

krajkovím pěn.

Stříkej a huč,

srdce mi zmuč

dravou a vábnou svou písní!

Divoká v horách,

tiše co dech

omýváš města

špinavý břeh.

Vezmi si, vem’

bláto i šlem,

všechno, co dusí a tísní!

Pokleknu, přijmu

od tebe křest,

nabudu síly

hoře své nést.

Odejdu tam,

kde lze být sám,

v kraj, který duch můj si vysní.