VODNÍ KVĚTINY

V slzách rostou, v slzách zrají,

ze slz vláhu přibírají.

Bledé barvy nadechnuté

dechem podjeseně tknuté,

bílé, fialové, žluté.

V slzách rostou, v slzách zrají,

v žehu slunce umírají.

Matně planou, mdle jen svítí...

Jak vzpomíná vodní kvítí

na tak mnohé, marné žití.

V slzách rostlo, v slzách květlo,

jenom Bůh ví, co je zhnětlo.

V slzách květlo, v slzách zrálo,

třeba bylo to jen málo,

čeho se mu nedostalo!