VODNÍK

Často mi má dobrá máti

za večera taje

už co děcku vyprávěla

o vodníku báje.

Na rybníce, na jezeře,

roztahuje sítě,

čeká, číhá, dolů stáhne

nepozorné dítě.

Často prý jsou hochů oči

jak studánek lůže,

které děvče se v nich shlíží,

utonout v nich může.

Nechci tobě, švarný hochu,

dlouho v oči hledět,

zdálo se mi, že v nich vidím

hastrmana sedět!