Vojáci.

By Rudolf Pokorný

Přijeli vojáci,

přijeli na hory:

nechoďte, panenky,

nechoďte z komory!

Běloučký kabátec,

červené výložky,

ostruhy, podkůvky

každý má pod nožky.

Třpytivou šavličku

každý má po boku,

a ta mu zazvoní

do kroku, do skoku!

Nevěřte vojákům,

držte se pozdálí:

každý jen slibuje,

každý jen ošálí.

Každý si doma již

vyhlídal děvčátko:

což se proň napláče,

natouží přesladko!

Po léta načeká,

naději neztrácí,

po horách vzdálených

očka svá obrací!

Ani tu na horách

není to jináče:

mnohá z vás panenky,

tajně si zapláče!