VOJENSKÁ MŠE.

Šedivé jitro vstávalo líně,

zívajíc ještě ospale,

čpěl v ulicích vzduch po rozlitém víně,

a pršelo, pršelo zoufale!

Byla mše krátká! Trhnutí zvoncem!

O Bohu vojáků několik vět! –

Rakouská hymna zatřásla koncem,

z vojenské mše jsme kráčeli zpět.

A šedivé jitro promnulo zrak,

to hudba snad naše jím zatřásla tak,

tři děvčata zahléd’ jsem z našich řad.

Dvě babky a také jeptišky stín,

pak v sandalech mih’ se kol kapucín

v ulicích, do kterých pochod náš vpad’ –