VOLCI.

By František Soldan

Jdou volci s pole unaveni.

Jich oko teskné je a mdlé,

a z huby se jim slina pění –

Toť tvory – Hle!

Jim celý den je dobou k práci

a jedí jen, by sílil sval

a prací jídlo stokrát vrací – –

Oč menší král!

A krev se jim kdy sotva zpění,

jak filosof jsou klidni, hle!

a přimhuřují unaveni

své oko mdlé – –