Volení Ženicha.

Vslzých celá plynu,

Div že neuhynu,

Svět se kolem semnou točit zdá!

Koutrpnosti tebe,

Dobrotivé nebe,

Nevymluvná pohni ouzkost má!

Mám sy Bártu vzýt,

Otrokyní být

Muže bohatého,

Ale nelidského.

Protož denně nové

Moji rodičové

Výmluvy sy vynacházejí,

Proč mi kzasnoubení

S Jankem dovolení

Oživý svět dáti nechtějí;

Ješto předce vím,

Žebych mohla sním

Blaze živa býti,

Již již ráj zde míti.

Bohatý syc není;

Ale kvyživení

Manželky y dítek dosti má:

Zdravýť jest a sylný,

Šikovný a pilný;

Vše se daří, dočeho se dá.

Skrovnost miluje,

Hry se varuje;

Promrhat se chrání

Svého nadělání.

Vžádné veselosti

Zmezý nevinnosti

Ještě nikdý jakživ nevyšel;

Slova špinavého

Zpočestných ust jeho

Ještě nikdý žádný neslyšel.

Vněm se neshledá

Žádná škaredá

Hněvu náruživost,

Lest a podezřivost.

Dobrého všem přeje;

Radost se mu děje,

Můželi včem jiným sloužiti,

Slíbíli co komu,

Těš se jistě tomu,

Že to bude hledět splniti.

Sotva nacelé

Zemi přítele

Najdeš věrnějšího,

Vlásce stálejšího.

Stkvíť se krásou více

Mládků jiných líce

Nežli jeho; což já nato dbám?

Ženicha jen ctného

Duchem spanilého

Míti chcy, a toho naněm znám.

Mezy mládency

Mými vlastency

Neníť moudřejšího,

Ani ctnostnějšího.

O by ho jen znali,

Snadby předce dali

Rodiče mi vůli, jeho být.

Ještě jednou kleknu,

Toužebně jim řeknu,

Že mi nelze jiného sy vzýt.

Tak že hodného,

Ušlechtilého

Nemohou mít zetě

Jak ho, vcelém světě.

Prosyt nepřestanu,

Aniž dříve vstanu,

Až mi slíbějí vtom vyhovět.

O! to bude radost,

Když má vroucý žádost

Uslyší tu zlatou odpověd,

Že ho Jankem svým

Jmenovati smím!

O! dejž, prosým tebe,

Dejž to, dejž to nebe!