VOLNOST.

By Stanislav Popelka

Já vida lidstva shon a spěch

a vida jejich rozpaky i snahy,

jak jdouce za svým, cizí kácí prahy,

tu ptám se „Budeš také z těch?“

Což lesk mne křížů stužek láká,

co dlouhé služby do zásluh?

Můj osud volného je ptáka,

jenž poletuje sad i luh.

Jsem zrozen v chatě selské známě,

otec ukázal mi tehdy již

mou cestu vida, jak se zmítá v slámě,

mně pravil „Ničím nebudiž!“

A že byrokracie pro národ je velké katovství,

ničím nebudu a vždy jen

hlásat míním volnost, rovnost, bratrství!