Vracíš se k sobě, bohu, lidskosti...

Vracíš se k sobě, bohu, lidskosti

v nauce. Svor tmesí čím. Leč propast kývá,

duch, příroda že rozvrat tvoří tklivá,

pól k pólu. Zbuď famulem bystrosti!

Však mor čím bludu věčný, skráň kdy zmdlívá,

kde grandezza snění jest marností,

mnění i vědy sexe! Svatosti

zda vůně zléčí, Sáby nardu nyvá

dómů, ať inoculovat se liberální

dá vtip i temnoty zdání. Však triomphální

zda recreace indicace ideální

je ethická míň, božské morálnosti

tož křesťanství, v křest moudrost lenejská,

um, nauka. Čím krása evejská,

cód epidaktní její pravdy v cnosti.