VRANÁ K VRÁNĚ.

Kdybys měla své tělo tak černé a ohyzdné, jako máš duši,

těm černým, ohyzdným duším bych tě pak nezáviděl.

„Vrána k vráně“ by bylo plně v tom útěchou mou.

Ale tvé tělo je bílé, a tolik, ach, tolik přec vnadné,

že „vrána k vráně“ mi právě je pravdou nejvíce zlou!