Vraný koník.

Jede, jede koník vraný,

na něm hoch jak malovaný.

Podkovy mu zvoní ruče,

jak to moje srdce tluče!

Letí kůň, jak vlaštovička; –

kéž mu spadla podkovička!

Letí kolem v jednom honě,

kéž jsi, hochu, spadl s koně!

Chytla, – jak mi srdce tluče! –

chytla bych tě do náruče.

Hlavičku ti vyhojila,

svoje srdce uzdravila.