Vrchol léta.
By Adolf Heyduk
Stráně, luhy samé kvítí,
zlatý klas má obilí,
rosou, jež se sluncem nítí,
motýli se opili.
Jako četa dobrodruhů
poletují sem a tam,
květné víno šlo jim k duhu,
však kam půjdou na noc, kam?
Dobrodruzi! Kamž by spěli,
kamo vítr, tamo plášť,
v celém hejnu vyletěli,
ráno zhyne každý zvlášť.