Vrchol léta.

By Adolf Heyduk

Stráně, luhy samé kvítí,

zlatý klas má obilí,

rosou, jež se sluncem nítí,

motýli se opili.

Jako četa dobrodruhů

poletují sem a tam,

květné víno šlo jim k duhu,

však kam půjdou na noc, kam?

Dobrodruzi! Kamž by spěli,

kamo vítr, tamo plášť,

v celém hejnu vyletěli,

ráno zhyne každý zvlášť.