VRŽENY KOSTKY

Přišli..

Mlčící, vážní,

na tvářích červené masky,

v šedivě splývavých hávech;

za pasem kalené dýky..

Svlékli mne do naha,

ruce mi spoutali pevně,

konali nade mnou soud.

V krvavém pochodně svitu,

v neznámém klenutém sklepě

vzdorně zřím do tváře smrti. –

(Dobře vás poznávám všechny,

mstěte se, mstěte se jenom,

kati!)

Vrženy osudné kostky;

v hlubokém mátožném šeru

hrozivě zvedají paže,

třímají smrtící dýky,

aby je vnořili posléz’

ve vzpurné srdce. –

Přišli..

Mlčící, vážní.

Za pasem kalené dýky.