VRŽENY KOSTKY...

By Emanuel Lešehrad

Přišli...

Velicí, tmaví,

s maskami v tváři,

v šedivých rouších;

pod plášti kalené dýky...

Svlékli mne z šatů,

spoutali pevně

a drželi soud.

V plapolu svíce,

pod klenutím sklepa,

hledím v tvář smrti. – –

(ó, znám vás dobře,

mstěte se, mstěte,

bídáci!)

Vrženy kostky;

v hlubokém šeru

zvedají paže,

smrtelné dýky,

by probodli posléz

největší srdce. –

Přišli. –

Velicí, tmaví!

Pod plášti kalené dýky.