VŠAK PŘECE –

Je vzduch pln otravy, hnis kane všude z ran,

vzdech tajných bolestí se nese vánku vlnou.

Jed víří v hlubinách! Plá jarním květem lán,

však kořen květů všech už jedem užírán –

ten pronik’ tajně zem, zem prostitutek plnou!

Však přece – přece mám zem otrávenou rád!

Jsou srdce hluboká, jich cit se s ženou smíří,

i když v ní, pokleslé, plod zmaru počne zrát.

Je krásna tragikou své zkázy. Svatý hlad

jí rdousil: Vssála jed, jenž v sytém panstvu hýří.