Vše jen ku chvále Masopusta krále!

Hoj, vy cáři, velcí králi,

po všem světě vládci,

dnes nakloňte ucha svého

mně dobrému rádci:

Sem pohleďte na tu říši

se vším její dvorem:

druhé věru! nenajdete

v celém světě kolem!

Přijde, na trůn posadí se

Masopust co blázen,

kdyby mu ho nenalili,

byl by vtipu prázen.

Úřednictvem jeho – sbory

Komzáka a Máši,

sotva vyjde vládní program,

už se v sálech práší.

Pokyne – a rázem ztichá

v národě ves rozpor,

tady, staří, nepomůže

nic váš trpný odpor.

Daní by mu rádi snesli,

víc než Milost ráčí,

ač po každém tučném čtvrtku

půst a psota kráčí.

Království své – aťsi tyran! –

zachová on jistě,

republik se nechať zrodí

deset v každém místě.

Z toho králům naučení

na konec já pášu:

Chcete-li si trůn udržet,

vemte k vládě Mášu!