Vše kvetlo kol...

Vše kvetlo kol a vzduch byl jako křišťál –

a z dálky táhl houslí zvuk a píšťal – –

A z keřů táhly písně sladkosnivé –

jen v hrudi mé se chvěly struny tklivé.

A z loubí stínů znělo celovaní –

a v duši mé jen jeden žal a lkání...

Vše zpívalo a v květech stály stromy, –

já zpívat chtěl, – cos v nitru chybělo mi.

Já zpívat chtěl, jak pták, jenž bouří štvaný,

však struny všecky byly přetrhány.

Já plakat chtěl a volat tebe z dáli –

však neměl slz a rty se kámen zdály...

Jen bolest tichou musil nést jsem v sobě,

a v srdci mém tak bylo jako v hrobě.

A kol byl máj – a vzduch byl jako křišťál –

a z dálky táhl houslí zvuk a píšťal – –