VŠE PODIVNÉ TAK...

Vše podivné tak a tak licho.

Zastavil ses a dech svůj tlumíš.

To není opravdové ticho.

Toť řeč je, které nerozumíš.

Ne, není ticho, není hlucho.

Tušení v duchu tvém i v těle.

A marně snaží se tvé ucho

zachytit zvuky rozechvělé...

A vida kraje všecky vzruchy

procházíš jím jak cizí říší.

Tak nervosní jsi jako hluchý,

jenž vidí řeč, však neuslyší.