Vše skládám v Boží Ruku.

Bez počtu neznámých světů

v kmitavém zářícím letu

nad hlavou se mi vznáší –

znáte-li cestu vaši?

Bez počtu myšlének hravě

zrodí se člověku v hlavě,

povstanou, v let se zdvihnou –

odkud a kam zas tíhnou?

Světy a myšlénky lidí:

všemocná Ruka je řídí;

stvoří je, jejich dráhu

k věčnosti vede prahu.

Vysoko, výš nad oblaky

prosebné upírám zraky:

v pokorném srdce tluku

vše skládám v Boží Ruku. –