VŠECH SVATÝCH

Na nebi velký svátek je,

tam tisíc sluncí září;

to Svatých skvoucí průvod jde

před Boží dneska tváří.

Jdou Svatí a jdou Světice,

a konce jejich není;

jdou, palmy v rukou, pějíce

a slávou ozářeni.

Ti aureoly na skráních,

ti lilie zas v dlani;

ti roucha bílá jako sníh,

ti krev jak v rudém plání.

A v tvářích tolik blaha je

a v srdci tolik štěstí;

a všecko tady láska je,

co věčnost můž’ jí snésti. –

Ó srdce, jen se ztiš, ó ztiš,

tvá blaženost též jest ta;

to Kristova je sladká říš,

a chceš vjít? On je cesta!