Všechno bych od tebe chtěla,

Všechno bych od tebe chtěla,

nejraděj dcerku však,

jež měla by tvá ústa,

tvůj uhrančivý zrak.

Zvuk tvého hlasu hebký,

když sládne v šepotu,

by k radosti mne vzbouzel,

uspával v dřímotu.

Jež úsměvy by měla,

červánky na líci,

tvou čilost nepoddajnou

jak vodu proudící.

Tak bylo by mi, věčně,

žes v lásce vzdal se mi –

a v náručí s tvou dcerkou

ráj byl by na zemi.