Všecko posněženo.

By Adolf Heyduk

Všecko posněženo, úboč lesná,

jíním hárá každý strom i stonek,

mně však mladá usmívá se vesna

z jedné růže a dvou anemonek.

Purpurová růže ohněm plane,

k hvězdám anemonek níž se shýbá –

ret to jest mé ženy milované,

kdy svou Lilu v temná očka líbá.