Všecko posněženo.
By Adolf Heyduk
Všecko posněženo, úboč lesná,
jíním hárá každý strom i stonek,
mně však mladá usmívá se vesna
z jedné růže a dvou anemonek.
Purpurová růže ohněm plane,
k hvězdám anemonek níž se shýbá –
ret to jest mé ženy milované,
kdy svou Lilu v temná očka líbá.