Všední příběh.

Pták zpíval, smál se celý svět. –

Nad těžkou knihou klonil tvář;

řek’: Ještě trochu přemýšlet

a pak si vyjdu v zlatou zář.

A vzduch byl květu pln a čist

a paprsek tak lákal ven. –

Jen ještě stránku, ještě list,

dost dlouho trvá teplý den!

Zmlk’ pták a slunce úsměv has’,

však šerý stín tak náhle rost’. –

Teď ještě ne, teď není čas,

však za chvíli ho bude dost!

Vstal, jak by život znavil jej,

ven vyšel z domu svého vrat

a zachvěl se, když v obličej

mu zadul náhle mrazný chlad...