Všední verše (IV)

On se jí zeptal: srdce mé,

zdaž přece máš mne ráda?

V oku měl slzu bohatou,

ta na líci mu padá.

On se jí zeptal podruhé:

mé zlato, máš mne ráda?

A v letní noci zásvitu

písničky o ní skládá.

On se jí zeptal po třetí:

má milá, máš mne ráda?

A ona: což bych neměla,

vždyť líc tvá pěkná, mladá.

Však on se jí víc nezeptal,

zda přece má ho ráda,

v oku měl slzu bohatou,

ta na líci mu padá.