Všední život. (3.)

Jen řeko na mne nehubuj,

že pravdu jsem ti pověděl,

však já ji v době příznivé

v tvé hloubce tajné uviděl!

Víš, řeko černá, v jasný den

jak tehda s nebes vysoka

ta hvězda spadla velebná

ti do zhoubného hluboka?

A hvězda ta tak velebná,

to svatá hvězda byla má!

mé srdce sebou vzala sic,

však neutonul v hloubce já!

A byl to pád! jak sykotem

se vlny nad ní zavřely!

o tehda, tehda oči mé

ty příšery tvé uzřely! – – –