Všední život. (4.)

Jen řeko nezlob, nezlob se,

já bratr tvůj, ty sestra má,

ty černá sic, já bílý jsem,

však, řeko, nic to nedělá!

Ty v moře pluješ veliké,

tu velká jseš – tam nejsi nic –

však ani to nic nedělá,

vždyť ve světě se strácí víc!

A kdybych tolik krásných dob,

co svět jich v tobě utratil,

jen já měl sám – ba věru bych

alespoň věčným bohem byl!

Však nemám nic, než život svůj,

ten bídný je – na vrub i líc, –

jde také k moři velkému,

a – nebude z něj také nic!

Ba ovšem to já nechtěl jsem,

a to je řeko, vina tvá!

však bílý já a černá’s ty,

a – nic nebudem oba dva.