Všednost.

Jako zmije vždy nás v paty bodá – všednost,

číši kalné špíny pít nám podá všednost,

na knize jest zapomněním, prach je na soše,

poesie víno jest a voda všednost.

Proto nevěř apoštolům, kteří hlásají,

že jest rozum, dobrý tón a shoda všednost;

realismem zvou ji nebo verismem,

různé masky, v nichž je denní móda všednost.

Co jen krátkozraké oko v prachu postihne,

chápe jen a za krásu to prodá všednost.

Co jí ideal, co věštců sny? Vždy uráží

rozmach křídla, jak jim letí óda, všednost.