VŠEM, KTEŘÍ ŠPATNI.

Všem, kteří špatni, zní můj špatný zpěv,

těm, kteří za zlé dovedou se mstíti,

těm, kterým křivda otrávila krev,

že pálí v duši celé živobytí.

Těm hrdým, jimž je bohem jejich čest,

má píseň zní a jim můj obdiv platí,

na jejich výši záštím chci se vznést

a nenávistí se jim vyrovnati.

Vždyť jenom záští rodí velký plod

ve světě tom, kde sobectví je modlou,

kde vítězí jen bídných lhářů rod

a vavřín slávy věnčí duši podlou.

Mně nevymizí křivda z paměti

a msta má býti žití mému zbraní,

ten odpouští, kdo sláb je k prokletí,

jen malomocný volí pohrdání.

Však v pomstě září lidské pravdy zjev

a v nahotě své plane lidská snaha,

a proto jí svůj hrdý světím zpěv,

v němž zloba srdce mého plane nahá.

Mé slovo hrdé kdysi skrotne snad,

až vyzní v prázdno, přeslechnuto všude,

však srdce bude věčně vzdorovat

a po zlé pomstě věčně volat bude!