Všichni čekají, a on ne, neumírá!

By Josef Holý

Všichni čekají, a on ne, neumírá!

V rodině křik pustý den co den,

dluhy větší se, a hlad se vtírá.

Nežije náš táta, jal ho sen,

sedí, hledí v dál a pije, pije:

„Svět je dobytek a mizerie,

máma, děti, všechno dobytek!“

Všichni modlí se, smrt jejich víra,

na vahách Bůh, ortele se zřek.

Všichni čekají, a on ne, neumírá!