VSTANEM, BRATŘI, VSTANEM,

By Jaroslav Durych

VSTANEM, BRATŘI, VSTANEM,

ať kdo stár či mlád,

v loži rozestlaném

hanba umírat!

Kdo si zmořen sedl,

tím rychleji vstaň,

kdo ses nenajedl,

k břichu tiskni dlaň!

Bída byla dlouhá,

blátivý byl čas,

před smrtí jen touha

zachránila nás.

Umírala síla,

neměla, proč žít,

s tou, která nám zbyla,

třeba zvítězit.

Ať zvetšely šaty,

ať ustydl zpěv,

máme ještě hnáty,

máme ještě krev!